Víno pro radost

Tentokrát jsem navštívil restauraci Mirellie – Mediterranean restaurant v pražských Dejvicích. Restauraci jsem si tentokrát bez dpoporučení, spolehnul jsem se pouze na kvalitu internetové prezentace, na níž mne zaujalo zejména spojení „mediteránská“ restaurace. Nemýlím-li se, slůvko mediteránský ve slovníku jazyka českého nenajdete. Já vím, že se obtížně hledá ekvivalent, který by dostatečně zdobně představil kvalitu podniku. Mediteránská restaurace je ale z hlediska češtiny tak trochu paskvil – v češtině se používá mírně nelogický (vždyť je Středozemní moře a ne Středomořské moře) výraz „středomořský“.

Ale co… Do restaurací nechodím většinou kvůli názvu, ale kvůli prostředí, kvalitnímu jídlu a vínům. Jaké prostředí vás čeká v Mirelie? Příjemné, musím říci. Prostor je členitý, moderně pojatý, akustika prostoru funguje, takže se s přáteli nebudete muset překřikovat. Podobných designových restaurací jsem v poslední době sice viděl více, ale to vůbec není na škodu věci. Co se prostředí týče, nemám vlastně co vytknout – a chválím.

Jaké vás čeká v restauraci jídlo? Menu je poměrně rozsáhlé a zahrnuje vlastně všechno, co si pod pojmem středomořská restaurace představíte. Možná bych očekával malinko větší zastoupení francouzských pokrmů, snad sem tam něco z řecké kuchyně a možná i něco málo z afrického kontinentu, nicméně i tak je rozhodně z čeho vybírat. Neochutnal jsem tentokrát žádný z pokrmů připravených z ryb. Ale pokud máte všelijaké plody moře rádi, vyberete si zcela jistě. Ochutnal jsem tentokrát netradičně těstoviny a risotto. Lasagne byly připraveny skvěle, s úpravou na talíři jsem byl spokojen jakbysmet, snad by ještě estetičtěji působily, pokud by množství těstovin na talíři bylo poněkud menší. Ale aspoň nám v Mirellie přejí. Risotto s hříbky bylo prostě risotto s hříbky. Kvalitně připravené, chutné, bez výrazné vady. Možná jen solil bych malinko méně.

K pití jsem tentokrát volil víno zahraniční provenience. K středomořské kuchyni mi prostě vína Stanislava Mádla nepřišla jako to pravé ořechové, zvláště máte-li vinným lístkem celkem kvalitně pokryté celé severní pobřeží Středozemního moře včetně vín ze Slovinska, Chorvatska nebo Makedonie. Výhradu mám k vinnému lístku na internetu – ten totiž úplně neodpovídá reálu a i ceny v něm jsou o nějakých 10 % nižší. Co se konkrétního vína týče, Pinot Grigio z vinařství Borgo Molino rozhodně nebylo zlé. Plné, na Rulandské šedé celkem aromatické víno bylo příjemné. Obsluhu bych pochválil i za servírování, nebýt ovšem dvou drobných chyb: za prvé, servírované víno nebylo dostatečně vychlazené, do jakž takž správné teploty došlo až v chladicím kyblíku. Za druhé, obsluha měla neustále sklon víno dolévat. To, samozřejmě, není problém a působí to poměrně pozorně. Problém je, že v širokých sklenkách víno poměrně rychle teplá. Proto bych hosta nechal spíše v poklidu sklenku dopít, než mu doliji. Případně nevidím v podobném typu restaurace ani problém v tom, aby si host doléval sám.

Jak celkově hodnotit? S těmi několika málo výhradami bych si dovolil restauraci Mirellie doporučit. Mirellie sice není úplně tematickou restaurací, jak působí na internetu. Ovšem, máte-li rádi jižní kuchyni, rozhodně chybu neuděláte, pokud na večeři zajdete právě sem. Dovolil bych si přirovnat Mirellie k jakési levnější, méně efektní a výstavní obdobě Aromi. Možná si myslíte, že jde o přirovnání tahající za uši. Já ne. Typově jde o zaměření velmi podobné, stejně jako v Aromi ani v Mirellie nebylo vše bez chyby (a v Aromi bych čekal za poměrně hodně peněz rozhodně více), ale jinak obě restaurace působí vcelku příjemně. V poměru cena / výkon bych se navíc klonil na stranu Mirellie.

zákazník: nepřihlášený

AKTUÁLNÍ BULLETIN

VŮNĚ VÍNA SPECIÁL