Víno pro radost

Objevování nových světů přináší někdy překvapení v podobě hvězdy, kde byste ji jinak ani nečekali. A někdy zjistíte, že tam, kde kdysi hvězda zářila, zbývá jen prázdná skvrna. Nevím, jestli hvězdu někdo ukradl, odloupnul a zpeněžil v některé z prodejen sběrných surovin anebo se válí na dně stolku jedné z mnoha žižkovských zastaváren, nicméně, na místě, kde byla, dnes není nic. V případě Aromi tahle teze neplatí až tak doslova, protože hvězda restaurace v pražské Mánesově ulici stále ještě hoří. Jen její svit poněkud uvadá, řekl bych.

Ale zpět. Přečtete-li si téměř jakéhokoliv průvodce po pražských restauracích, máte pocit, že Aromi prostě nesmíte minout. Skvělá italská vína, výborná Cucina Italiana a atmosféra, o které mnozí recenzenti tvrdí, že je velmi autentická.

Nu, autentická… Nevím. - Možná hlučná. Hlučná ta atmosféra v Aromi tedy je. A pakliže považujete Italy (ne tak já) za národ zrozený k vášnivým hádkám a diskusím, které jsou schopny vyplnit prostor od Stromboli až po Brennerský průsmyk, pak je snad i italská. Dost možná se tu sem a tam vyskytne i nějaký mafián. Jenže i ten mafioso, troufám si tvrdit, bude vypadat spíš jako nějaký středočeský strejda než jako důstojný capo di tutti capi. Jednoduše nevím. Atmosféra Aromi mi prostě autenticky italská nepřijde.

Co se jídla týče, vypadá ovšem Aromi impozantně. Dokonce i genius loci restaurace se od jídla silně odvíjí, už jen kvůli tomu, že vprostřed sálu najdete velký stůl obtěžkaný sýry a rybami, z nichž můžete volit. Impozantní! Mezi speciality Aromi patří zejména ryby, které jsem ovšem při své poslední návštěvě neochutnal. Ochutnal jsem však dýňové ravioli s liškami a omáčkou z grappy. Ano, přiznávám, že pokrm byl nadprůměrně příjemný, nicméně u těstovin za bezmála 300,- Kč bych očekával, že si dá kuchař tu práci a odstraní onen jinak značně nechutný kus papíru (zjevně obal čehosi), který ani povařením chudinkám raviolám na šmrncu nepřidal. Kamarád, který ochutnal Pappardelle s kachním ragů, se však zdál být vcelku spokojen.

Co se vín týče, zvolili jsme pro začátek Pinot Grigio 2007 z vinařství Livio Felluga (ve vinném lístku Aromi psáno jako „Feluga“) za 875,- Kč. Hmm. Tohle je prostě tak trochu nešvar českých restaurací. Troufám si tvrdit, že vína za 15 Euro by se neměla prodávat s  vysokohorskou přirážkou. Nicméně, je třeba poznamenat, že v Aromi objevíte i vína podstatně levnější (a i podstatně dražší). A je na hostu, aby zvolil. Námi vybrané Burgundské šedé z oblasti Friuli bylo poměrně příjemné, což ovšem u vín této kategorie považuji za samozřejmost.

Jako druhé jsme vyzkoušeli Nebbiolo d’Alba Ochetti 2006 z vinařství Renato Ratti. Ve vůni aromatické, v chuti plné, s bohatými tříslovinami v závěru. Za necelých 400,- Kč pozitivní překvapení, přičemž musím přiznat pravdu místnímu sommelierovi, který pravil, že „tohle víno má fakt dobrej poměr cena – výkon.“ Ať už tím výkonem myslel cokoliv, řečeno spolu s ním oním lehce dryáčnickým stylem, měl fakt recht.

Na závěr si neodpustím drobnou, byť poněkud choulostivou poznámku. Na romanticky upravené misky s růžovými lístky u umyvadel v českých restaurací jsem si už zvykl. Dokonce i okvětní lístky rozhozeny přímo v umyvadlech působí poměrně mile a dokládají starostlivost, s níž o své hosty restaurace pečují. Ovšem šťavnaté pomerančové řezy v pisoárech na pánském WC…, ty jsem tedy viděl v Aromi poprvé. Chápu, že cílem je zpříjemnit hostu každou chvilku. Ale probůh..! Není tohle už trochu moc? Radši nebudu rozhodovat mezi tím, zda je tato servilně - dekadentní záležitost ještě libůstkou, nebo už úchylkou…

Jak Aromi celkově zhodnotit? – Těžko. Noblesse oblige! (Tedy urozenost zavazuje!) A Aromi má mezi pražskými reatauracemi poměrně silný zvuk. Jenže urozenost, to je ctnost, kterou netvoří jen dobrá prvoplánová prezentace. Je to závazek, který by měl prostupovat osobnost cele a projevovat se jaksi mimoděk v každém detailu. A je úplně jedno, jestli jde o člověka nebo restauraci. A tohle Aromi, bohužel, chybí. A bez toho bude i Aromi stále jen zbohatlík, který si sice koupil šlechtický titul, nicméně který pořád jen závistivě pošilhává po knížeti, jenž – ač se prochází v ošoupaném overalu – je šlechticem v každém pohybu.

 

zákazník: nepřihlášený

AKTUÁLNÍ BULLETIN

VŮNĚ VÍNA SPECIÁL