Víno pro radost - výborná moravská vína - zajímavosti o víně - skvělé doplňky k vínu
Restaurace Perpetuum - dokonalost sama
Laskavý čtenář promine, ale než se doberu k vlastnímu zážitku z kachní restaurace (rozuměj na kachny specializované) Perpetuum v pražských Dejvicích, bude se mnou muset buď projít drobným lingvistickým exkurzem, anebo následující odstavec přeskočit. Slovo Perpetuum je ale samo o sobě natolik zvláštní a zajímavé, že se jím prostě na malý okamžik zabývat musím.
Určitě to znáte také: ve spojení perpetuum mobile (latinsky znamená „věčně v pohybu“) zní všechny ty drobné záchvěvy klukovských dobrodružství, o kterých jsme si buď četli v knížkách Julese Verna, anebo jsme o nich aspoň snili. To vše neskutečné a zvláštní, co je zahalené tajemnou mlhou záhadných světů, lákalo a stále láká to, co v nás zůstalo z malých kluků. Lhostejno že perpetuum mobile coby stroj je z úhlu pohledu fyziky věc neuskutečnitelná. Slovo perpetuum je ale zvláštní i z jiného důvodu: dobře si je přečtěte ještě jednou. Dávejte pozor na každou hlásku. PERPETUUM. Není divu, že je to slovo vzrušující. Vnímáte ten tajemný tón? Jako by magister Kelly neopatrně rozlil obsah rozžhaveného tyglíku. A zlatá směs, kterou konečně vyrobil, ta jako kdyby pomalu tuhla v oněch dvou pospojovaných UU. Perpetuitas. Česky bychom řekli nepřetržitost. Ta souvislost věčnosti jako kdyby byla v tomhle slově odedávna zakletá.
A právě ona souvislost je příznačná i pro restauraci Perpetuum. Byl jsem zde během minulých dvou let čtyřikrát a vždycky jsem se mohl spolehnout na to, že zdejší pokrmy i vína budou skvělá. Podle mého názoru je restaurace Perpetuum jedním ze zázraků pražské gastronomie, a přestože zdejší menu nepatří k těm úplně nejlevnějším, jsem si jistý, že stojí za to je ochutnat. A vychutnat si je.
Navštívil jsem Perpetuum naposledy minulou středu. Těšil jsem se na známé prostředí, které je sice navrženo moderně, nicméně netrpí sterilitou – neduhem mnoha podobných prostor. Host se cítí příjemně, protože mu restaurace nabídne i potřebnou míru soukromí.
Ochutnal jsem tentokrát kachní konfit, což je původně francouzský (typický zejména pro jihozápad Francie - Toulouse) způsob přípravy různých druhů mas. Maso je nejprve tepelně upraveno (ovšem úprava je pomalejší a probíhá při nižší teplotě), poté je zalito sádlem a uchováváno v chladu v kameninových nádobách. Takto může být uchováváno i několik měsíců. Jde o jeden z nejstarších způsobů dlouhodobé konzervace. Přirozeněm, pokrm v čase získává na velmi zajímavé a podmanivé chuti. Ve spojení s brusinkami a houskovým knedlíkem (jak kachní konfit připravují v Perpetuu) jde o skutečně nevšední zážitek. Partnerka zvolila k večeři kachní stehno s plátkem nádivky a marmeládou z jablek a bílého zelí se šalvějovou omáčkou – úprava talíře vypadala nádherně. A chuť za ní rozhodně nezaostávala.
Jako víno jsme tentokrát výjimečně nevyzkoušeli moravská vína (v nabídce restaurace jsou vína Františka Mádla z Velkých Bílovic a vinařství Dobrá vinice), ale Vernaccia di San Gimignano. K báječné večeři nezklamalo ani ono.

Jediná výtka směřuje k internetové prezentaci restaurace, na níž se toho nyní mnoho nedozvíte. Na druhou stranu, troufám si říci, že to je v případě Perpetua vlastně úplně jedno.
Večer nemohu hodnotit jinak, než jako skvělý, k čemuž přispěl jak kuchař, tak skvostný výběr vína. A samozřejmě i příjemná společnost. Restauraci Perpetuum přeji, aby se ona výše zmiňovaná nepřetržitost projevovala i nadále ve skvělých službách. Sám sobě pak nemohu přát nic jiného, než aby i podobných večerů byl nepřetržitý sled. Anebo alespoň co nejvíce.
Děkuji.
degustace
ze světa vína
věděli jste že...?
kam za vínem
tip na víno
nevinně o víně
blog
|



