Víno pro radost

Včera večer jsme si doma otevřeli Pálavu z Věstonických sklepů. Byla poslední z kartonu, což mi připomnělo, že musím objednat další zásilku tohoto neobyčejně lahodného sladkého vína. Také mi to připomnělo jednu neméně sladkou příhodu. Přísahám, že jsem si ji nevymyslel a podobnost s povídkou Majordomus od Roalda Dahla je čistě náhodná (vyšla např. v knize Další příběhy nečekaných konců – vřele doporučuji!).

Někdy koncem minulého století jsme byli na školení v Maďarském Visegrádu, skupinka asi deseti kolegů věku kolem 25 let. Jeden z večerů jsme si zpestřili ochutnávkou maďarských vín. Vyrazili jsme do supermarketu koupit každý láhev dle vlastního výběru a dodatečně vyhlásili soutěž o nejlepší víno. Vylosovaná dvojice rozlévala a ostatní anonymně hodnotili.

I nominoval jsem low-end v tertapacku, trochu z recese, trochu ze skepse. Přeskočím příjemnou degustační fázi klání a přejdu vyhlášení vítěze. Zřejmě už tušíte, že víno z litrové krabice s nápisem „Minőségi száraz fehérbor“ porazilo vše, co mu stálo v cestě, neboli chutnalo nám víc než mnohem dražší přehlídka luxusních etiket.

Budu Vám vděčný za každou myšlenku, jak je možné, že zvítězilo krabicové víno. Předem vylučuji náhodu i vlastní genialitu! Svoji hypotézu Vám nabídnu příště (veškeré indicie jsou v textu, ale zdůrazňovat je nebudu, abych Vás neovlivňoval).

P.S. Nedávno jsem se dočetl, že stolní víno (v originále „fehérbor“) může být, alespoň dle českých norem, zcela legálně vyrobené i z jablek! Uznejte, že taková pointa si nezadá ani s mistrem překvapivých závěrů Roaldem Dahlem:-)

------------------- pokračování příště --------------------

zákazník: nepřihlášený

AKTUÁLNÍ BULLETIN

VŮNĚ VÍNA SPECIÁL